Po nějaké době se opět konaly Zduchovice. V pátek jsme po příjezdu zavítali na oblíbené místečko (skalku s výhledem). Slyšeli jsme nějaké divné zvuky a nakonec jsme objevili kuní rodinku. Mláďátka nám ukazovala, jak jsou hravá a ještě trochu pitomoučká. A tak asi po hodinovém sledování musela zasáhnout kuní máma a doslova za krk vtáhnout obě mláďata do nory. Byl to opravdu veliký zážitek, na který asi budeme dlouho vzpomínat. Po návratu na chatu jsme si chtěli udělat buřty na ohni, ale náš hlavní výrobce prutů (nebudu jmenovat) se nebezpečně zranil a tak jsme ještě neplánovaně navštívili příbramskou pohotovost. Když Vašek vyšel z ordinace, všem se nám ještě více ulevilo. Udělali jsme si tedy buřty radši na pánvičce a večer zakončili holanďany v obvyklých sestavách Hanka a Tomáš proti Vaškovi s Oldou. Hanka opět (jako ostatně vždy :-)) po několika partiích odevzdaně prohlásila, že je to hrůza, že jí to nejde a tak. Nikdo tomu už ovšem stejně nepřikládá velkou váhu, a tak jsme dokráčeli k vítězství 6:4 v prvním setu (průběh 0:2, 1:2, 1:3, 3:3, 3:4, 6:4). Druhý set byl takovou houpačkou, když se za stavu 5:2 už asi skoro všem zdálo, že je hotovo, Olda s Vaškem zapnuli na plné otáčky a převálcovali nás 7:5 (průběh 0:2, 5:2, 5:7). Jelikož Hanka již v průběhu druhého setu prohlásila, že třetí už hrát nebude, skončil zápas remízou 6:4, 5:7. I tak byl průběh poměrně dlouhý, takže jsme šli spát až někdy mezi 3. a 4. ráno.
V sobotu jsme chtěli jít na výlet, jelikož jsme ale vstávali až těsně před dvanáctou a zaspali jsme tak poslední chvilky dne, kdy nepršelo. Pokusili jsme se vyrazit na výlet, ale když po 5ti minutách začlo hustě pršet, skončili jsme v příbramském hornickém muzeu. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, projeli se důlním vláčkem, viděli obrovské stroje z konce 19. a záčatku 20. století a prošli se 350 m dlouhou šachtou ve slušivých přilbičkách. Po návratu jsme ještě šli obhlédnout kuničky a pak jsme si dali blicáček. Neměl ovšem valnou úroveň, ale nakonec byl vyrovnaný (1. Vašek 3,5, 2. Hanka 3, 3. Tomáš 3, 4. Olda 2,5. Pokračovali jsme kamiony, které už jsme dloooouho nehráli a v nich nám Olda nedal ani malinkou šanci a zvítězil (1. Olda 40 300, 2. Tomáš 32 800, 3. Vašek 29 000, 4. Hanka 26 400).
V neděli jsme konečně vyrazili na výlet na Petrovickou stezku. Prošli jsme jí velkou část, ale bylo to docela dobrodružství, protože místy byla cesta poměrně zarostlá. Rovněž jsme si vyzkoušeli místečko odvahy (prolézání nízkého jeskynního průchodu a šplhání jeskynním komínem za pomoci lana. Prožili jsme tak spoustu legrace a vytvořili ve svém těle trochu adrenalinu. Před odjezdem do Prahy jsme si ještě udělali kuřátko a zahráli si holanďany mimo Zduchovice Tour. Hanka si chtěla zahrát aspoň jednou proti mně. Hrála s Oldou a vybičovala se k výkonu, který jsme u ní asi ještě nikdy nikdo neviděl. I Olda hrál asi nejlépe, co jsem ho kdy viděl. Spíš smůlou prohráli 2x z prvních 4 partií (mělo to být 4:0) a pak už je bojovnost přecijen trošku opustila a tak se nám s Vaškem trochu ulevilo a byli jsme rádi, že jsme zvítězili až nespravedlivě 6:3.