ŠACHOVÝ KLUB VIKTORIA ŽIŽKOV

Salonek Shell, EA Hotel Populus  HOME  U Staré cihelny 2182/11, Praha 3

DRUŽSTVA || SOUPISKY || DIAGRAMY || PŘEBOR || MEMORIÁL || KROUŽEK
ČLENOVÉ || DOKUMENTY || ELO || ÚSPĚCHY || TURNAJE || AKCE || NÁSTĚNKA || KONTAKT

Viktoria Žižkov C 2008/2009

VIKTORIA ŽIŽKOV C - SMÍCHOV A 3:5

V dalším zápase s týmem (převážně velmi mladým a talentovaným) z popředí tabulky se nepodařilo vydolovat nějaké body k zajištění klidu pro zbytek soutěže. A ani tentokrát jsem s tím, co by nezávislý rozhodčí (jehož nestrannost byla navíc zajištěna i nějakými palmlsky od nehrající kapitánky domácích), nemohl nic moc dělat. :-) Ostatně posuďte sami:
Poprvé se skóre pohnulo, a to tím správným směrem, na 8. šachovnici. Ve velmi zamotané partii, kde oba oponenti řešili, jak má každý z nich dovyvinout části svých sil (bílý Vh1 a Jg1, černý Va8 a Sc8), a kde bych mírně favorizoval spíše bílého kvůli značné prostorové převaze, se díky lepšímu taktickému postřehu Pavla Brndiara jeho figury dostaly k báječné souhře, což odnesl soupeřům král.
Ale hosté se nedali a otočili na 1:2. Kristýna Stodolová (3.) sice získala malou výhodu ze zahájení, ale pak se asi něco nepovedlo (pěšci b2, c4 a e2 stály bílou více starostí než černého pěšec d6) a soupeř získal iniciativu. Když pak Kristýna chtěla v pozici, kde podstatným faktorem byla výkonnost různobarevných střelců, získat pro toho svého více prostoru na královském křídle (principiálně správně, ale takticky asi špatně), využil černý tohoto oslabení k ďábelskému úderu a nestaraje se o kvality či věže, zasáhl smrtelným převodem dámy Db6-d8-h4 s neodrazitleným matovým útokem. A trochu podobně se "dařilo" i Luboši Peškovi (7.), rozhodující práci v partii opět vykonal černý černopolný střelec a dáma (tentokrát i s pomocí pěšců).
Avšak stále to s céčkem vypadalo dobře, především na 4. až 6. šachovnici. Jakub Řehák (4.) odvážně sebral soupeři pěšce (možná obětovaného nekorektně) a tančil svým králem po e- a d-sloupcích tak, že soupeř navzdory obrovské časové spotřebě nenašel nic konkrétního. Podobný charakter měla i partie Vojty Kastnera (5.) - po výměně taktických úderů zůstal bílemu navíc Je7, ale za to byl jeho král vyhnát do centra šachovnice (i když černý už měl "jenom" těžké figury včetně dámy zatoulané na a2). Myslím si, že obě tyto partie byly pro naše hráče vyhrané. Na jednu bránu a pěkně sehrála partii Ája Černíková (6.): metodicky zablokovala soupeři izolovaného pěšce, kterého později i odebrala, a pokusy protivníka o aspoň nějakou iniciativu vyvrátila taktickým využitím slabin a vazeb v táboře bílého.
Bohužel však přišla pohroma v časové tísni (soupeřů) a po ní, a to, dle mého názoru, hlavně díky démonům zvaným "dělání účtu bez hostinského" a dělení koncentrace mezi partii a rozhovory okolo. Jakub už si mohl vybrat, jak nejlépe přejít do vyhranné koncovky, nebo zda třeba nezkusit odebrat bílému zatoulaného jezdce. Ale asi se mu soupeře, který téměř padal, zželelo, a chěl partii dohrát trochu víc "na férovku". Nechal si jednotahově s šachem sebrat klíčového pěšce e5, takže se jeho král rázem ocitl namísto teplého bytečku v průtrži mračen. Po kontrole soupeř sice ještě ztratil/obětoval kvalitu, ale partii už bylo pro černého velmi těžké (možná nemožné) zachránit - iniciativa bílého byla příliš silná. Hrubou chybu (po časové kontrole) udělal i Vojta. V pozici, kde soupeř měl maximálně tak věčňák (možná) přišel o věž a tím i o partii. Tedy 2:4.
Naději pro domácí vykřesal na 1. šachovnici Ondra Mejzlík. A byl to (alespoň pro mě) zlatý hřeb večera. Soupeř, mladý, talentovaný kluk (původem anebo s předky ze země se svého času nejlepší šachovu metodikou) oplýval sebevědomím, které dával najevo (rychlé "hospodské" provádění tahů doplněné důrazným mačkáním hodin, plus samozřejmě příslušná mimika - tuším, že toto mívá u soupeřu v "obzvláštní oblibě" Tomáš Jandečka) v zahájení téměř vyrovnal hru, ale právě že jenom téměř. Zdálo se, že jeho pěkně umístěné figury nemají sebemenší problém s mírnou prostorovou převahou bílého. A pak Ondra tak nějak nenápadně vyměnil pěšce na f5, a černý byl donucen hluboce se zamyslet. Ke cti mu slouží, že z takticky mimořádně prekérní situace se vykroutil přesnou výměnou svého hrdého černopolného střelce, ale víc než horší čtyřvěžovku nedosáhl. Těžko říct, zda to bylo pro bílého objektivně vyhrané, ale Ondra předvedl výbornou techniku (myslím, že Vašek Koubek by plesal) a v koncovce nedal soupeři šanci. Krásná partie! 3:4
To však už byla labutí píseň neboť partie na 2. šachovnici nedávala moc nadějí na záchranu zápasu. Martin Štolc měl černé a navíc se potřeboval učit na zkoušku, a tak nabídl cca v 6. tahu remízu, kterou soupeř odmítl. Asi i díky těkání mezi problémy "domečků v Anglické" a "Fyziologie člověka" (či co to bylo za předmět), se našemu hráči zahájení úplně nepodařilo a bílý udržel výhodu, kterou v zápletkách přetavil v zisk pěšce. Martin sice bojoval jako lev, předkládal soupeři stále nějaké problémy, získal určité protišance (nevím jak k tomu došlo, ale měl figuru za 3 pěšce - ale odporně nepříjemné pěšce) až rozuzlení partie nakonec přišlo v "náhlé smrti". Černý měl ale výrazně horší čas i pozici a těch daleko postouplých pěšců soupeře bylo (navzdory jeho ztrátě/oběti věže) moc. Se čtyřmi kandidáty bílé dámy už si černý král, věž a jezdec nedokázaly poradit. 3:5.
Vašek Soukup



Editovat stránku