Před začátkem zápasu vypadala situace neutěšeně, neb soupeři narozdíl odpředešlého zápasu neponechali nic náhodě a ze základní sestavy jim chyběljeden hráč. Nám sice také, ale rozdíl sestav byl velký.
2146 Pirklová 1/2:1/2 Tůma 22942011 Táborská 1/2:1/2 Černík 22071977 Černíková 0:1 Umanec 21591980 Batík 0:1 Jurek 20321958 Pešek 1/2:1/2 Hackel 20311896 Štolc 1/2:1/2 Kučera 19631754 Voglová 1/2:1/2 Umancová 19481813 Halík 0:1 Kříž 1906
První překvapení pro mne, byla nabídka remízy na osmé šachovnice po dvaceti minutách hry. Pan Halík asi věděl proč tak činí, nicméně pozice byla vcelku vyrovnaná a soupeř se rozhodl v ní pokračovat. Sám nevím na koho z nich bych si vsadil, v průběhu partie přišlo mnoho zvratů a nepřesností. Na jejím konci to vypadalo na věčný šach, ale soupeř si dobře spočítal kam se schovat a po 190 minutách zvítězil. Ještě dříve se dohrály jiné dvě partie..na třetí desce po oboustrané pasivní hře skončila partie v 25. tahu jednotahovou ztrátou figury. Faktem je, že Umanec hrál velmi rychle a chyby v časovce se stávají asi u všem hráčům. Nedlouho nato, jsme prohráli i na čtvrté šachovnici a zápas byl v podstatě rozhodnut, neb další velká časovka na páté desce věštila čtvrtou prohru a zbylé šachovnice (krom mé) nevypadali na celobodové úšpěchy. Moje partie byla zajímavá a její většinu jsem si myslel, že i vyhraná. V zahájení mne soupeř poněkuď rozhodil, nicméně klasickou pasivní hrou jsem si vytvořil stabilní pozici a pomalu začal útočit v 12. tahu soupeř pochybil, čehož jsem hodlal využít. Po šachu v 19. tahu se ukázalo, kdo jak daleko počítá. Nejprve jsem já nedocenil všechny možnosti oběti, nicméně soupeř je přecenil a po zajímavé výměně jsem získal téměř matový útok, jehož následkem byl zisk věže za dva pěšce. Po skončení časovky jsem se naivně domníval, že soueř vzdá, ale on tak neučinil a houževnatě pokračoval v partii. Pokračování se mu vyplatilo, nejprve jsem neviděl takřka nekrytelný matový útok, poté se bál obětovat kvalitu za aktivnípokračování, přehlédl ztrátu kvality a po několika dalších pasivních tazích, s figurou více, 4 minutami do konce a hrozícím věčným šachem, jsem sám nabízel remízu. Než jsem si stačil vynadat za předvedený výkon, skončili remízou všechny zbylé partie a tak neznám ani okolnosti, za kterých se tak stalo. Nicméně vzhledem k uběhnutému času hádám, že většina pozic byla buď remízová, nebo nesnadno vyhratelná. K zápasu ještě musím poznamenat, že mnohem více než klasický tikot hodin byla slyšet silná vichřice, která řádila venku.