Rok se sešel s rokem a opět jsme vyrazili do Podkrkonoší. Celkem se nás sešlo 14, ikdyž polovina přijela až v sobotu ráno. Jednou z nich byla i oslavenkyně Veronika T., která dorazila s Veronikou D. (poté co se na ., poslední chvíli vyhnula příkopu :-) Dále rodina Havlíčkova v plném počtu. Tomáš s Jitkou a Davidem, Venca S., Luboš, Eva M., až z Německa dorazila Vendula a já. V pátek jsme přijeli už za tmy, takže jsme rádi zalezli do chaloupky, kde bylo krásně zatopeno a zahráli si Portoriko. Později přijel Tomáš, takže došlo i na nějaké blicky, zvlášť šach-šachové.
V sobotu jsme čekání na opozdilce využili na další Portoriko a pak šli na výlet. Trochu jsme pozměnili naší obvyklou trasu a kochali nádhernými výhledy na podzimní přírodu a na Černou horu, kde bylo možno spatřit první sníh. David prokázal vynikající čich na houby a i my ostatní jsme občas něco našli, takže jsme se domů vrátili s plnou mikinou hub. Vedle hřibů hnědých jsme našli spoustu hřibů dutonohých, které však Eva s Lenkou nepochopitelně :-) považovali za prašivky a když už je měly nakrájené mezi ostatní, začaly je vybírat a večerní smaženice byla o ně chudší! Po obědě, ke kterému nám atraktivní kuchařky V+V upekly výborná (jen krapet přesolená) kuřata, jsme využili možnosti zahrát si v místním sále restaurace Čeperka obíhačku, která měla velký úspěch. K večeři byla smaženice a po ní jsme již popřáli Veronice T. k narozeninám a rozehráli asociace. Druhá Veronika vymyslela úžasná slova na hádání, ovšem někteří nevěděli co znamenají (např. pemza :-) já to třeba pořádně nevím do teď). Měl jsem výbornou spoluhráčku, která hádané slovo vyřkla několikrát, ikdyž jsme nebyli na řadě, ale v tu pravou chvíli ne :-) Po asociacích následovala hra na mafiány, při které se mafiáni vyznačovali huronským smíchem při představování a tak měli vesničané poněkud ulehčenou situaci...
V neděli (po mši) jsme se pěkně nasnídali a pro velký úspěch následovala opět obíhačka (no ještě před ní mě Luboš porazil 11:9 a 11:8 ve dvouhře) a k obědu byly špagety. Po obědě jsme se chvíli rozhodovali zda dáme třetí Portoriko, ale nakonec zvítězil výlet a vybrali jsme Klokočské skály v Českém ráji. Po úklidu jsme tedy vyrazili a opět jsme obdivovali krásy pískovcových skal a barevného listí.
Už se těšíme na příští rok!