Letošní podzimní Staňkov překonal rekordní počet účastníků a jen požár u sousedů Martina Štolce a Veromi nebo odřeknutí na poslední chvíli Hanky s Oldou, nebo uskromnění se rodiny Havlíčkovi zachránily některé od spaní na zemi. V pátek přijeli Pavel Kottnauer, Luboš, Tomáš malý a Pavlík, Veronika, Rosťa a Venca Soukup, Tomáš, Eva a Jitka Možná a Rek, Lenka, Láďa, Eliška a Láďa malý a hlavně Norbert s Vendulou! Jelikož dálnice nebyly uplně průjezdné, přijel jako první Tomáš a počkal v Pecce na Norberta, který Vendulu vezl do Bratislavy a zpět. V zápětí přijela ostatní auta a jen s mírným zpožděním Rosťa. Jako první jsme samozřejmě zatopili, protože klesajících dvanáct stupňu a dlouhá noc před námi to vyžadovaly. Rozpálených kamen jsme rovnou využili k uvaření polévky a varnou konvici k podávání čaje. Mezitím jsme připravili dort pro oslavenkyni a zabředli do povídání, při kterém jsme postupně zjišťovali, že se někteří nevidí poprvé, ikdyž si to o sobě myslí. Bylo potřeba také ukázat Rekovi a Jitce nádhernou hvězdnou oblohu.
V sobotu ráno Někteří samozřejmě ještě brzy vyrazili s Rekem na zdravotní procházku. Dopoledne jsme se vydali na pěší výlet na hrad Pecku, který byl zvolen jako nejlepší cíl ve spojení s nákupem chleba na nedělní snídani a oběd.. Po návratu bylo potřeba se posilnit i něčím ostřejším, protože život není jen procházkou růžovým sadem a po obědě ve formě špaget se s námi rozloučila Vendula s Norbertem, které čekalo další dlouhé cestování. Odpoledne se zatáhlo, proto jsme vytáhli deskové hry a kdo se nevešel ke stolu, nepohrdl stejně jako v pátek večer šachovou hrou rychlých rukou. Večer jsme špekáčky nemohli udělat na ohni, tak jsme si vystačili s pánvičkami a pokračovali v povídání a hraní. Až po setmění dorazili Martin Štolc s Veromi, ještě pořád otřeseni z nedobrovolné evakuace z hořícího panelového domu. Po večeři a jiných příjemných záležtostech došlo také na naši oblíbenou hru na mafiány.
V neděli se nádherně vyčasilo jak to má být v den, kdy Bůh odpočinul a my jsme se s ním mohli radovat v krásné přírodě podkrkonošského kraje, Někteří dříve, jiní později, vyrazili na náš oblíbený okruh po zelené značce lesem do nádherného údolí a poté přes pole a kolem místní pily zpět. K obědu jsme dojedli špekáčky (dvě balení ještě zbyly Rekovi) a zkoušeli nejlepší recept na opékání eidamu. Odpoledne už následoval jen úklid a odjezd. Všichni dorazili domů v pořádku.
Prosím účastníky s fotoapráty, aby zdařilé fota případně poslali mailem a mohli jsme je uveřejnit, nebo má-li někdo svůj komentář, může být připojen.