Ze začátku nic nenaznačovalo tak výrazný výsledek, už i proto, že obě družstva nastoupila v nejsilnějších (a elově poměrně vyrovnaných) sestavách. Na 1. šach. Hrál Rosťa černými proti p. Krňávkovi složitou sicilku scheveningenského typu. Na 2. desce si Luboš s p. Pfeiferem vyjasňovali, zda bílý v nimcovičce s výhodou zajistí svým střelcům prostor prosazením postupu e3-e4. Na 3.š. Pavel neutralizoval agresivní choutky p. Žáčka na královském křídle. 4. šachovnice nabízela pohled na souboj Martina s p. Illetškem, kde v blokované pozici bílý obsadil jediný volný sloupec „a“. Tomáš se na 5. desce potýkal s lehkou iniciativou (podporovanou dvojicí střelců) p. Zedka. Vašek S. na 6.š. proti p. Šimečkovi ve snaze vyhnout se neoblíbené variantě brzy uhnul z probádaných vod, ale ze zahájení nic nezískal. V partiích obou Koubků se od počátku jiskřilo – u Vaška proti p. Žalskému na 7.š. různé rošády s pěšcovými útoky, u Vašíka na 8.š. dvojsečná francouzská s p. Ryšlinkem. První skončila partie na 6.š. – po výměně dam ve 13. tahu mně soupeř ve zhruba rovné pozici nabídl remízu, kterou jsem po konzultaci s kapitánem, prohlídce ostatních pozic a uvážení času, který zbýval na mých hodinách :-) přijal - 1/2:1/2. Pak už jsme se ale rozjeli: Tomáš odchytil soupeřovu dámu uprostřed šachovnice a ještě před časovou kontrolou skončilo také trápení p. Illetška se „skladem nábytku“ odebráním figury. Luboš i za cenu oběti pěšce prosadil dlouho připravovaný postup v centru a následnou zápletku jeho soupeř v časové tísni nezvládl – po časové kontrole mu zbylo moc málo figur jako náhrada za pěšce, které pobral. V Pavlově partii se ocitl bílý král těsně za „záclonkou“ centra e4+d4 s chabou podporou jezdectva a zdálo se jen otázkou času, kdy výborně spolupracující černé figury prorazí. Na 7.š. si šli soupeři tvrdě po krku bajonetovými útoky, osud partie často závisel na jediném tempu. Když se dým rozplynul a zjistilo se, že mat nedostal nikdo, ukázalo se, že Vaškovy figury jsou přeci jen univerzálněji použitelné než ty soupeřovy. Drobnou nepřesností při unikání z věčného šachu si sice Vašek situaci zkomplikoval, ale zase se pak pocvičil v realizaci výhry v technické koncovce střelce proti jezdci (partie skončila jako poslední). Rosťa se v náročné pozici orientoval lépe než soupeř a soustavným získáváním drobných výhod přetavil dobrý výkon v zisk figury a tedy bodu. Asi nejnervóznější (určitě z pohledu diváka) byla Vašíkova partie – paralyzovaná bílá věž na b5 byla vyvažována černým králem v centru a přebývajícím pěšcem. O materiál ale v této partii zas až tolik nešlo, rozhodujícím faktorem byl osud obou králů. Poté, co Vašík několikrát „nezasmečoval“, se zdálo, že se svým útokem prorazí černý, ale po časové tísni bílý přeci jen černého krále rozhodujícím způsobem „rozběhal“. Výše našeho vítězství je dost překvapivá, ale myslím, že podle průběhu zápasu ne až tak úplně nezasloužená. Vašek S.