Ráno vstáváme podle plánu hned v šest, ale překvapuje nás námraza, takže ani tentokrát nevyjdeme včas. Nakonec je z toho 8:45. Procházíme dál nádhernou krajinou kolem jezer. Kolem poledne obědváme u Garnet Lake. Postupně dále klesáme a mění se lesy, cesta začíná být opět prašná. Veronika si na jednom shodu zvrtla kotník a o dost zpomaluje, přičemž Luboš už má naopak puchýře pořádku. Ještě před tím jsme se zastavili u nádherného menšího jezera s romantickou pláží a dále míjíme nádherná rákosová jezírka. V hustém lese se cítím o mnoho lépe. Cesta do údolí začíná poměrně unavující, také jdeme oproti jindy dost rychle, ale dno údolí stále nikde. Nakonec se přecijen dostáváme na křižovatku, kde je zmíněn přírodní úkaz Devils Postpile. Bohužel je tu zároveň cedule s upozorněním, že kempovat se smí pouze u Rangers Station. Původně jsme sice chtěli dojít až na Reds Maedow , ale na další 2-3 míle pochodu se už necítíme. Vyrážíme k Rangers Station, ale dlouho jí nemůžeme najít, až litujeme, že jsme nešli dál. Ptáme se jednoho tatínka od rodiny, která tady šla evidentně na procházku, ale moc se nedozvídáme. Backpacker, který nás minul, se vrací s tím, že Rangers Station už je zavřená. My si ale myslíme, že kempovat lze i bez povolení rangera. Za chvíli se ukáže, že je to tak. Ještě si vystřelíme z Veroniky, která hlídá batohy, že budeme muset jít 300m. na svah, ale už je tak unavená, že se ani nebrání. Když vidím z dálky velké WC, zaraduju se, že by tam mohla být i sprcha, ale nakonec není. Je to typický lesní kemp. Platí se 14 USD. Luboš na večer svolal důležitou poradu. S Veronikou žertujeme, že sníme psy, ale je jasné, že budeme muset rozhodnout, jak půjdeme dál, protože máme dva dny zpoždění oproti plánu. Probíráme různé možnosti u ohně a pak jdeme spát.