Ráno vstáváme před šestou, i když já trochu později a balíme konečně na opravdový JMT. Příprava nám trvá dvě hodiny, ale pak ještě V + L jdou do obchodu v Curry Valley (zastávka shuttle busu č. 14) zkusit koupit rezervní sáčky na jídlo a vhodit pohledy. Shuttle busem se vezeme na st. 16 Happy Isles, odkud je výchozí bod několika trailů. Jdeme ve velké skupině lidí, z nichž většina jde na jednodenní Mist Trail nebo na Half Dome. Z cesty se zvedá prach jak za stádem bizonů. U prvního vodopádu „Verner Fall“ máme krátkou přestávku a za ním se odděluje Mist Trail. My pokračujeme doprava do serpentin. Prašná kamenitá cesta je částečně zpevněná asfaltem a nabízí pěkné výhledy do údolí a výš nahoře hlavně na Half Dome a na Nevada Fall. Daří se nám poměrně rychle stoupat, před sluncem jsme ukryti v lese. Potkáváme koně a muly, kteří vezou turisty nebo náklad. Postupně stoupáme až na hranu Nevada Fall, kde si dáváme oříšky k obědu. Kolem nás se brzy sbíhají čipmankové a loudí. Veronika podmiňuje získání oříšku vzetím z ruky, nejodvážnější si ho vzal. Po krátké prohlídce vodopádu a říčky pokračujeme ve stoupání. S přibývajícími hodinami přibývá i horko. Snesitelně je tak do jedné hodiny a až do takových čtyř je hrozné horko. Na trase JMT je zatím spoustu lidí, kteří míří na Half Dome. Za odbočkou jsme již skoro sami. Nekonečné serpentiny dohromady s horkem mě začínají zmáhat a musím čím dál víc odpočívat. Zároveň nám začíná docházet voda. Na vhodném místě si alespoň namáčíme kšiltovky, abychom zchladili hlavy. Další serpentiny mě již totálně vyčerpaly a ostatní musí déle čekat. Naštěstí jsme již nahoře a vstupujeme do lesa. Brzy narážíme na potok, nabíráme vodu a odpočíváme. Je již jasné, že nedokážeme ujít celou trasu Vencova ambiciózního plánu a budeme rádi, když dojdeme alespoň nad minimum. Rozbolela mě hlava a na další zastávce jsem Veronice vděčný za brufen. Cesta lesem je již lepší, ale jakékoli stoupání mě velmi zpomalí. Na poslední zastávce v lese je již unavená i Veronika, rozhodujeme se tedy zakempovat na nejbližším vhodném místě blízko Sunrise Creek. Brufen naštěstí zabral, takže jsem jakžtakž schopný se ještě dožít večeře a táboráku, ale společné foto u táboráku mě už minulo ve spacáku. Další den plánujeme jít na Tulamone Meadows, kde máme první resupply – nevýhodou je, že se v okruhu 4 mil nesmí kempovat.