Ve druhém kole jsme v domácím prostředí sehráli dramatický zápas, objektivně méně kvalitní - s několika obraty...
Po zahájení mi přišla situace přibližně takto: Pavel Kopecký stál bílými o trochu lépe, Tomáš Jandečka měl složitou pozici, která moc se mi nelíbila, Vašek Koubek stál celkem dobře, Zdenek Kalousek hodně pasivně, já vyrovnaně, Mirek černými také brzy vyrovnal, druhý Mirek obětoval dvě figury za věž a pěšce a u Pepy jsem pozici hodnotil jako oboustraně hratelnou na výhru.
Brzy skočily dvě partie remízou a to u obou Mirků - 1 : 1. Čas běžel dál a pak se začaly dít věci: Pavel ještě celkem klidně vylepšoval svou pozici a hrál D+J x D+S. Tomáš měl jakousi roztříštěnou pozici. Vašek Koubek měl koncovku S x J, která vypadala dobře. Zdeněk trpěl na posledních třech řadách pod útokem na krále, já měl rovnou pozici a Pepa Černý v rozhárané pozici získal pěšce. Brzy bylo 2 : 2, když vyhrál Vašek a prohrál Zdeněk.
Za této situace jsem svou partii totálně zkazil, když jsem nechtěl jít do jasné remízy, ale přehlédl soupeřův tah, kterým mi bral pěšce a v rozrušení jsem neviděl, že ho mohu dvoutahové dobrat zpět. Zároveň došlo k hromadným výměnám, takže vznikla koncovka D+V x D+V, kterou jsem s 5 minutami na 20 tahů rychle prohrál 2 : 3. A začly se dít věci... Tomáš zázrakem vyhrál 3 : 3, což ještě znásobilo můj vnitřní vztek. Pavel Kopecký v tu dobu přešel do pěšcovky, o které jsme si mysleli, že bude vyhraná, ale pak se ukázalo, že černý má k dispozici nepříjemný průlom a rázem bylo vše jinak. A aby toho nebylo dost, došlo ke sporu na poslední šachovnici. Pepa hrál koncovku V+3p x V+J+1p. Soupeř si s uplatňováním materiální výhody nebyl moc jistý a s horším časem se zdálo, že by partie mohla skončit remízou (bohužel po prohře Pavla by nám to bylo k ničemu). Pak ale Pepa reklamoval, že bílý provedl tah a pak chtěl zahrát jiný. Strhla se hádka, kterou musel řešit rozhodčí. Pepa a Mirek Krutina tvrdili, že soupeř jezdce pustil a tah tedy provedl. Soupeř to popíral s tím, že jezdece stále držel. Z hráčů hostí nikdo situaci neviděl přesně, aby to mohl potvrdit, ale na druhou stranu to ani jednoznačně vyvrátit. Nicméně rozhodčí podle svého svědomí rozhodl, že partie bude pokračovat dál a bílý může hrát jezdcem jinam, protože nelze prokázat, že jej pustil. Mezitím Pavel prohrál - 3 : 4. V takové situaci si na poslední šachovnici mohl soupeř dovolit znouzectnost a nabídl remízu. Tu Pepa z loajality k družstvu odmítl a snažil se vykouzlit výhru (bílý měl 5 minut na hodinách, on asi 20 minut), ale pozice již byla neudržitelná a po několika dalších tazích vzdal... 3 : 5.