V předposledním řádném kole jsme hostili Dům armády bojující o záchranu. Nastoupili jsme téměř v základní sestavě, Mirka Krutinu na poslední šachovnici nahradil Mirek Steimar. Jak se dalo tušit, zápas nebyl vůbec jednoduchý, byť konečný výsledek mohl být ještě lepší pro nás. Vzhledem k velkým starostem, které jsem měl ve své partii jsem moc z ostatních pozic neviděl. Ve střední hře stál výborně Pavel Kopecký, dobře Tomáš Jandečka, na výhru Vašek Soukup, u Tomáše Kotrbi jsem viděl až vzhledem k času přibližně vyrovnanou koncovku. Já jsem stál špatně, u Vaška Bernáška se mi to také moc nelíbilo, Jarda zřejmě podcenil možnosti útoku soupeře, Mirek Steimar stál také hodně podezřele. Jako první podlehl Jarda, vzal si věž, jenže přehlédl závěrečný motiv útoku, který znamenal ztrátu dámy 0:1. Brzy naštěstí zvítězili Venca Soukup a Pavel Kopecký 2:1. V nervydrásající časové tísni můj soupeř pravděpodobně minul nejlepší pokračování, kterým by získal trvalou poziční převahu a možná i pěšce. Naštěstí se povedlo vylepšit pozici Vaškovi Bernáškovi a Tomáš Jandečka přešel do vyhrané koncovky s pěšcem víc. Mirek Steimar vykouzlil útok na krále a soupeř nakonec zhynul na nedostatek času 3:1. Tomáš Kotrba musel zrychlit, když mu soupeř odmítl nabídku remízy, ale když nenašel plán na výhru a Tomáš ukázal, že koncovku udrží i při rychlé hře, nakonec souhlasil 3,5:1,5. V tu chvíli jsme já i Vašek Bernášek nabídli oba remízy, ikdyž s pěšcem víc jsme mohli usilovat o výhru v oboustraných časových tísních, ale trí body do tabulky jsou přednější. Soupeřům v podstatě nezbylo než přijmout 4,5:2,5. Tomáš Jandečka již pohodlně dovedl do výhry koncovku střelce proti jezdci s pěšcem postouplým na g2 5,5:2,5! Pohled Jardy Trnky : Proti poslednímu týmu tabulky jsme nastoupili bez Mirka Krutiny s Mirkem Steimarem na poslední šachovnici, tj. v sestavě Kopecký, Jandečka, Soukup, Kotrba, Vohnout, Bernášek, Trnka, Steimar. Ze všech pozic byla v úvodu nejvyhrocenější ta moje. Hrál jsem bílými svou oblíbenou královskou indickou s Je1 a f3. Nicméně soupeř ukázal, že se v těchto výstavbách orientuje také velmi dobře a během prvních 5 minut jsme zahráli úvodních 15 víceméně teoretických tahů. Partie tak rychle (za necelou hodinu) dospěla do klíčového bodu. Soupeř uspěchal postup g4 a g3 a jako správná odpověď bylo pěšce v klidu vzít a v trochu ztísněné pozici udržet značnou výhodu (právě díky materiální převaze pěšce). Já jsem zvolil naprosto špatný plán a šel lovit soupeřovu věž, to dalo soupeři velké šance k útoku, který záhy využil - 0:1 . Chvíli na to naštěstí vyrovnal Vašek Soukup. Jeho postouplé pěšci na dámském křídle vypadaly velmi nebezpečně, partii však nakonec rozhodl pěkný útok na krále s matovými hrozbami - 1:1 . Partie u Pavla Kopeckého dospěla do koncovky S+J proti V. Komické bylo, že soupeřova věž se nikterak nemohla dostat ze svého tábora, aby ztropila nějakou neplechu. Naopak figurovým útokem a postupem pěšce si Pavel vynutil vrácení kvality a přechod do koncovky s figurou více, kterou soupeř již hrát nechtěl - 2:1 . V té chvíli to již vypadalo velmi dobře. Tomáš Jandečka získal pěšce a měl slušné šance na výhru. I Tomáš Kotrba měl pěšce navíc, ale u něj to v koncovce J proti S na výhru nevypadalo, proto nabídl remízu. Ta však byla odmítnuta a Tomáš se tak musel pustit do svého oblíbeného doplňkového sportu - hraní časovek. Ve stejné době skončila partie Mirka Steimara. Po taktické přestřelce ve střední hře se bílý (soupeř) rozhodl zaútočit pěšcově na krále. Útok byl sice podporován věží a posléze i dámou, nicméně nebezpečně oslabil i svého krále a baterie černých figur v soupeřově táboře silně podporována dámou toho záhy využila. Soupeř v časovce přehlédl taktický obrat, ztratil věž a rychle prohrál - 3:1 . Chvíli na to skončila partie i u Tomáše Kotrby, soupeř uvěřil, že jinak než remízou partie dopadnout nemůže - 3,5:1,5 . Všechny poslední tři partie byly lepší či vyhrané. Vašek Bernášek po trochu hektické střední hře, kdy měl nejdříve pěšce navíc, poté obětoval kvalitu a soupeř mu ji následně vrátil, dospělo vše do koncovky J+3p proti S+2p. Objektivně to bylo asi vyhrané, nezbývalo ale moc času a místo oboustranného blicání dal radši Vašek za remis - 4:2 . Remízu hned na to nabídl i Pavlík. Z pasivní pozice se také díky časovce dostal do celkem slušného postavení a po přehlédnutí soupeře se mu povedlo si sežrat pěšce. Proto když viděl, že remíza stačí k výhře družstva, alibisticky, ehm ehm takticky ji navrhl a nemohla být vzhledem k pozici nepřijata - 4,5:2,5 . Už proto že i na druhé šachovnici u Tomáše Jandečky to vypadalo velmi dobře. V koncovce S proti J s volným pěšcem více se nakonec Tomáš zorientoval lépe a vyhrál - 5,5:2,5 . Pohled Tomáše Jandečky : Pavel Kopecký vcelku diktoval i po výměně dam bílými tempo partie. Můj soupeř byl po zahájení spokojen, tvrdil, že stál celou dobu lépe (po výměně dam ve 3. tahu). Mně se zdálo, že není žádný důvod, proč bych měl stát hůře a tak k tomu přistupoval. Spíše se mi zdálo, že jsem po zahájení stál mírně lépe. Soupeř sice natahal pěšce na dámském křídle, ale zdálo se mi to spíše jako oslabení. Moje zdánlivě pasivní pozice ukázala svou dynamiku a soupeř špatně spočítal (přehlédl) mou přechodnou oběť figury, po které jsem vynuceně získával pěšce a na první pohled vyhranou pozici. Nicméně soupeř objevil nepříjemnou protihru ve formě matových hrozeb. Vynutil tak přechod do koncovky J+2p proti S+3p, která byla podle mě nejspíš remizová. Ale nevhodným způsobem se rozhodl vyměnit na dámském křídle jeden pár pěšců, což mi umožnilo získat nejspíš již vyhranou pozici. Vašek Soukup suverénně od počátku směřoval k drtivému vítězství. Pavlík se dostal pro mě tak trochu nepochopitelně do téměř neudržitelné pozice i časové tísně, ale jako zázrakem se mu podařilo 30 tahů dotahat a to nejspíš trochu soupeře zlomilo. Vašek Bernášek asi obětoval v centru nesprávného pěšce a po výměně dam se dostal do složité situace, kterou ale i tak po složitých zápletkách dovedl do lepší koncovky. Jardovi se přechod do střední hry nepovedl a soupeř během pár tahů získal již nezadržitelný matový útok. U Mirka Steimara se mi zdála pozice po celou partii s lepšími šancemi pro černého (tedy pro Mirka), akorát možná místy vyžadovala ještě trochu více odvahy. Nicméně jeho pozici jsem celou dobu velice věřil.