Viktoria B slaví návrat do divize! Pohled Jardy Trnky : Přišlo poslední kolo a chvíle rozhodnutí. Všechny trumfy jsme v ruce drželi my, jen je vynést. Proti průměrné ČSOB B jsme nastoupili bez Vaška Bernáška s Milanem Vitoušem na poslední šachovnici, tj. sestava Kopecký, Jandečka, Soukup, Kotrba, Vohnout, Trnka, Krutina, Vitouš. Velmi rychle vyhrál na první šachovnici Pavel Kopecký - 1:0 . Byla to skutečná rychlovka, tak ani přesně nevim, jak ta drtička probíhala. Pro Pavla to by ale začátek dlouhého utrpení. Pozorovat naše partie totiž vyžadovalo velkou psychickou odolnost. Ačkoliv byl soupeř prakticky na všech šachovnicích o dost slabší, žižkovský drtící buldozér nějak né a né nastartovat. Tomáš Jandečka stál po zahájení o něco lépe, jeho postouplý pěšec sliboval útočné možnosti. Vašek Soukup hrál při nestejných rošádách na útok na krále, stejně jako Tomáš Kotrba při stejných. U Milana Vitouše se to tak trochu přelévalo, po zahájení soupeřka přehlédla útočný manévr, Milan získal pěšce a mohlo to být ještě lepší. Milan ale nezahrál přesně, pěšce ztratil a naopak stál hůře. Ve stejné chvíli jsme dostali postupně nabídky remízy já i Mirek Krutina, ale oba jsme je vzhledem k Milanově pozici radši odmítli. U Pavlíka Vohnouta se prozatím pouze vyměňovaly figury všeho druhu. Až do časových tísní se prakticky nic nedělo. Zápas se neuvěřitelně táhl a pro nezávislého pozorovatele to vypadalo jako totální antireklama na akčnost šachové hry. I na přednášce o lexikálních problémech překladu Písma svatého do norštiny by se člověk pobavil více :) Nejvíce to odnášel Pavel Kopecký, který všechny přesvědčoval, abychom dali za remis a měli to konečně v kapse. Těsně před časovkama se konečně začlo něco dít - Mirek Krutina stál dle mého po zahájení lépe, poté se však dostal do remízové varianty - 1,5:0,5 . Další půlku zaznamenal Tomáš Kotrba, místo poklidného zúročení získaného pěšce se rozhodl použít razantní pokračování. To však okamžitě neprorazilo a vzhledem k malému množství času raději dal za remis - 2:1 . Milan Vitouš udělal to nejlepší, co šlo - dal možnost soupeřce o 250 elo slabší udělat chybu. Ta nabídkou nepohrdla a ztratila figuru a zanedlouho i celou partii - 3:1 . I ostatní pozice vypadaly velmi dobře. Tomáš Jandečka stál před časovkama na výhru, ale i po nich se pozice zdála býti lepší. U Vaška Soukupa to sice vypadalo trochu složitěji, ale taky ne úplně špatně. Obě partie však nebyly jistotou jednobodového zisku, který jsme k postupu potřebovali. Proto jsme já a Pavlík byli Pavlem Kopeckým mohutně popoháněni, abychom dali za remis. Pavlík hrál dámskou koncovku nejdříve s pěšcem, posléze s několika pěšci víc. Já jsem se naopak dostal do věžovky s pěšcem víc. Oba jsme se ale remíz prozatím zdráhali, nebylo co riskovat, tak se hrálo dál. Přišla tedy další hodinka hry mezi oběma časovými kontrolami. Pavlík se nakonec nedokázal svým králem dostat ze soupeřových věčných šachů a ač nerad, dal za remis - 3,5:1,5 . Já jsem sice špatně vyměnil krajního volného pěšce za centrálního, nicméně i tak jsem pozici postupně zesiloval. Soupeř ještě připravil léčku, po které bych ztrácel věž, ale to už by bylo opravdu trochu moc. Po sežrání dalšího pěšce a přechodu do koncovky V+2p proti V už nebylo co řešit. Ve stejné chvíli dal za půl i Vašek Soukup. Nevím úplně přesně, co se tam stalo, ale jeho zisk kvality byl nejspíš dostatečně kompenzován postouplým volným pěšcem soupeře - 5:2 . Dohrával ještě Tomáš Jandečka, měl sice pěšce méně, ale v koncovce S+p proti J+2p mohl soupeř vyhrát, pouze pokud by se podařily dát vidle (o což se tedy pokoušel), ale nestalo se tak - 5,5:2,5 . Byl to těžkej Arbajt, ale socialistický závazek jsme nakonec splnili a do divize postoupili. Pohled Pavlíka Vohnouta : V posledním kole jsme se protrápili k vítezství 5,5:2,5 nad ČSOB B. Banka nastoupila v sedmi lidech, přesto se hrálo až do úplného závěru. Papírovou převahu kolem 100 elo bodů na všech šachovnicích krom páté jsme sice dokázali přetavit v čistý zápas bez jedinné prohry, leč náš výkon přípomínal naše fotbalisty proti Kypru. Vedle Pavla Kopeckého 1:0 zvítězil na poslední šachovnici nastupivší Milan Vitouš (zahráli si tedy úplněl všichni ze soupisky), když nechal soupeřce prostor pro chybu a upravoval na 3:1. A Jarda Trnka,který rozhodl přechodem do koncovky s pěšcem víc, ke kterému si pomohl typickým motivem při slabé poslední řadě, čímž zvýšil na rozhodujícíh 4,5:1,5. Pavel Vohnout dostal brzy po zahájení darem pěšce, pak se soupeř nechal svázat do matové sítě v dámské koncovce, z čehož plynul zisk dalších tří pěšců. Nicméně místo proměny postouplého pěšce v druhou dámu přišel kiks a ve snaze uniknout věčnému šachu málem samomat. Následně už nebylo z věčného šachu úniku a podobně jako v předchozích partiích opět lehkovážně ztracený půlbod 3,5:1,5. Mirek Krutina dal poměrně brzy za remis, když se po zahájení dostal do forzírované varianty 1,5:0,5. Tomáš Kotrba se dostal do své oblíbené pozice, nicméně se mu nepodařilo soupeře spacifikovat úplně a vzhledem k časové tísni nabídl remízu, kterou soupeř přijal 2:1. Venca Soukup ze střední hry při opačných rošádách přešel do koncovky s kvalitou víc za pěšce, zkoušel hrát na výhru, ale raději neriskoval a i tato partie skončila remízou 5:2. Jako poslední to byl Tomáš Jandečka, který stál celou partii dobře, v koncovce však soupeř zaúřadoval jezdcem a i zde jsme se museli spokojit s remízou. Nakonec tedy 5,5:2,5. Dolplnění Tomáše Jandečky:"Moje pozice byla mezi 20. a 30. tahem 2x naprosto hladce vyhraná. Dva tahy po sobě 3-tahový zisk figury s přechodnou obětí kvality - obrat, který bych normálně viděl poslepu za 3 vteřiny mě při partii nenapadl - byť stejné motivy jsem předtím propočítával. Ve 30. tahu jsem zase mohl nezadržitelně dojít pěšcem do dámy. No hrůza - ještě že už soutěž skončila. Doplnění Vaška Soukupa: Překvapivě byli na rozdíl od nás soupeři velmi smířliví. Před začátkem zápasu trousil jejich kapitán poznámky typu "Jaký výsledek by vám vyhovoval?" či tak něco, což jsme čestně odmítli., v průběhu partie jsem 4x odmítl remis (v 1., 3., 19. a 31. tahu), popáté už to se 4 minutami v náhlé smrti a nebezpečným soupeřovým volňákem za kvalitu nešlo. Několikrát jsem také měl během zápasu pocit, že jsme se sami vmanévrovali do pózy, že "remíza smrdí", a na naší hře to bylo "trochu" vidět.