Zápas s přibližně vyrovnaným soupeřem nám po tvrdé porážce v prvním kole měl napovědět, jak na tom letos budeme - zda nás čeká tuhý boj o záchranu nebo přeci jen klidné vody středu tabulky (na postup to prostě není). Nastoupili jsme v sestavě: Bernášek, Kalousek, Trnka, Vitouš, Havlíčková, Brndiar, Chromovský a Bernášek jun.Zápas začal skvěle, když Hynkovi soupeř nastavil figuru - resp. špatně si spočítal trivilální kombinaci - a o chvíli později byl konec - 1:0. Ve svižné partii zvítězil i Vašík - v zahájení se sice nevyhnul sporným tahům, které by silnější soupeř jistě potrestal, ale ve střední hře se jednoznačně orientoval lépe než soupeř, který své pozici zjevně příliš nerozuměl (chybné uzavřneí centra a nejisté manévry figur) a byl po zásluze oškubán téměř do naha. Po partii pak emotivní soupeř ukazoval, kde všude mohl zahrát lépe a vyhrát, ale to už na výsledku nemohlo nic změnit. Třetí bod přidal Pavel, když ve španělce svého soupeře k ničemu výraznějšímu nepustil - tj. 3:0.Jenže i za tohoto stavu jsme k optimismu měli daleko - já jsem stál na prohru po té, když jsem zvolil příliš komplikovaný plán s nástupem pěšců na soupeřovu krátkou rošádu, nestihl jsem uklidit vlastního krále a po výměně důležitého bělopolého střelce mi zůstalo příliš pěšcových slabin, což soupeř po zásluze potrestal ziskem kvality - přechod do koncovky s figurou méně byl jen zoufalým pokuse - 3:1. O pár minut později se vzdal Vašek, který sice rozjel parádní útok, ale soupeř aktivní hrou zahájil tvrdý protiútok a přesnou hrou rozhodl partii ve svůj prospěch - stav se tedy začal nebezpečně srovnávat na 2:3. V tu chvíli hrál ještě Milan koncovku 2V+3p x D+2p a vypadalo to spší na remízu - ovšem přesnou hrou soupeře obral o jednoho pěšce a zajistil i bezpečí svému králi. Zbytek partie sehrál přesně a soupeř se vzdal v beznadějném zugzwangu - 4:2. Kapitánův "rozkaz" zněl jasně - za každou cenu někde urhát půlku - jelikož ale sám stál podle vlastních slov "jako prase" ;-)) , zredukoval se jeho příkaz na věžovku s pěšcem méně, kterou srdnatě bránila Lenka - ta nakonec dosáhla svého, když se soupeři nepodařilo vytvořit si volného pěšce a sám uznal marnost veškerých dalších snah - 4,5:2,5. Jarda tedy mohl hrát už uvolněněji a v takticky velice komplikované pozici nalezl pěkný tah, po kterém soupeř jen s vypětím všech sil (a téměř všeho spotřebovaného času) nalezl jediný tah - Jarda pak musel remizovat alegantní obětí věže se zavlečením krále pod věčný šach - tj. konečný výsledek 5:3.